Konec sezóny
15.12.2020
Sezóna pomalu končí a ta nová prakticky hned začíná. Pořádná zima nebyla už dlouho, a tak se vždycky najde den, kdy se dá zachytat! Koukám se do kalendáře, jaké mám plány do konce roku. A přestože se vlastně nic nesmí, tenhle ani příští víkend ty ryby prostě nedám. Beru si klíče, odcházím do sklepa pro papíry a pro tento rok to ukončím.
Dívám se na úlovkový list a přemítám, kde se to zlomilo. Abyste rozuměli. Chytával jsem dost let jako dítě a pak mě to prostě přestalo bavit. Po přibližně desetileté pauze a každoroční otázce táty a bráchy-Tak co, kdy se k tomu rybaření vrátíš, jak pořád říkáš? Jsem se rozhodl, že přišel čas, abych to zase zkusil. Brácha nadšeně prohlásil, že jestli jako fakt jo, tak mi k Vánocům dá pruty a navijáky, ať mám s čím zase začít. Ne, nevyhodil jsem svoji starší výbavu, jenom mi to ty dva všechno vyčorovali!
Druhá sezona za mnou a já mám popsáno šest ze sedmi stran v úlovkáči. Z toho teda 6 kontrol a občas jsem během dne navštívil víc revírů. Nicméně sumář mluví jasně. Celkem 100 zapsaných docházek, navštíveno 26 revírů v západočeském, severočeském a jihočeském územním svazu. A pokud jde o úlovky? Ano ryby mám rád, tak si je občas vezmu. Nicméně jsem si letos vzal tři kapry, čtyři okouny a pár cejnů. A myslím, že to bohatě stačilo.
Vykračuji si tak po Masarykově ulici v Plzni, až dojdu k MO 1, vyběhnu těch pár schodů a celý natěšený si jdu pro novou povolenku! Ošmrdlám si ruce dezinfekcí a jdu k okénku. Během minuty je vše hotovo, já jsem o tři a půl litru chudší, ale na tváři úsměv, jako kdyby ten Ježíšek už přišel! Nedávám na sobě nic znát, ať vypadám seriózně a odcházím ze dveří. Po pár metrech sedám do auta a tam to přijde! Rozepínám pouzdro, kam jsem všechno naházel a hledím na oddíl II povolenky k lovu. Jak je bílej jako sníh, jak je ten papír neohmatanej a pevnej. Přiložím tento oddíl k obličeji a přičichnu. Ty vole, papír! Rozevřu a znovu přivoním. Smrdí to furt stejně! Rozevřu úplně a udělám totéž. Viděli jste film Vodní svět? Jak tam Kevin Costner potká druhého námořníka a obchodují spolu? A tenhle námořník vyndá dózu a z ní kusy starých tisků a říká – A víš, co mám? Papííííír, papír, papír, papír, pa-píííííír. Tak tohohle blázna si představte v autě na parkovišti u Lidlu v Plzni, a to jsem já! A teď si představte, co se dělo, když jsem začal otevírat členskou legitimaci. Jen trochu jsem ji rozevřel a pohltila mě oslepující záře nové známky! Jo, bývá to ve filmech, ale já to tak prostě viděl. Po chvíli si moje oči na to ostré světlo zvykly a já zaostřil na známku. Takže já už to vím, co tam je. A jestli se to dá zjistit? Kdo ví, já to chci vědět takhle. A aby to bylo překvapení, nepovím vám to!
A jaké jsou plány na tu příští sezonu, která začne doufám hned v lednu? Rozhodně chci popsat úlovkáč kompletně. Chci podnikat výpravy na vzdálená a neznámá místa, něco si o nich samozřejmě přečíst, ale prostě to zkoušet všude možně. A protože se u vody dějí opravdu zajímavé věci a mnohdy velmi vtipné, byla by škoda se o tyto zážitky nepodělit. Dalším plánem je tedy založení Jorgeho rybářského deníku.
Jednou jsem kolegovi na rybách řekl – Ty kráso. Nás někdo natočit, dát tomu černobílej filtr a zrychlit tak jeden a půlkrát, to by byla taková groteska, že by si Chaplin neškrt. A tak se vám o tom pokusím psát.